Multilingual Folk Tale Database


Κόραξ καὶ ἀλώπηξ (Αἴσωπος)

Vrána a liška The Fox and the Crow
Antonín Jaroslav Puchmajer Vernon Jones
Czech English

Na vysokém dubě,
sýrec držíc v hubě,
paní vrána seděla,
sýr ten snísti hleděla.
V tom jej liška ucítivši,
honem z doupy běžela
a se k vráně přiblíživši,
tuto řeč jí držela:
»Jak jsi pěkná, sestro zlatá,
jak jsi všecka pěkňounká!
žlutá, modrá, kropenatá,
červená a bělounká!
Kdybys hlas jak peří měla,
věz, to bych ti věřit chtěla,
žes ty nejpěknější ptáček
v lesích nasich ohniváček.«
Vrána, jíž ta marná chvála
pravdivou se býti zdála,
chutě zazpívati chtěci,
sýrec z huby pustila,
jejžto liška uchopěci,
takto k vráně pravila:
»Ne tvůj, bloude, hlas a peří,
ale sýr mi libě voní!
Pochlebníku kdo со věří,
věz, ze pozdě bycha honí;
podruhé ty, majíc syra,
střez se lišky hůř než výra!«

A crow was sitting on a branch of a tree with a piece of cheese in her beak when a fox observed her and set his wits to work to discover some way of getting the cheese. Coming and standing under the tree he looked up and said, "What a noble bird I see above me! Her beauty is without equal, the hue of her plumage exquisite. If only her voice is as sweet as her looks are fair, she ought without doubt to be queen of the birds." The crow was hugely flattered by this, and just to show the fox that she could sing she gave a loud caw. Down came the cheese, of course, and the fox, snatching it up, said, "You have a voice, madam, I see. What you want is wits."



Change: Change: