Multilingual Folk Tale Database


Κόραξ καὶ ἀλώπηξ (Αἴσωπος)

Vrána a liška Azeria eta erroia
Antonín Jaroslav Puchmajer unknown author
Czech Basque

Na vysokém dubě,
sýrec držíc v hubě,
paní vrána seděla,
sýr ten snísti hleděla.
V tom jej liška ucítivši,
honem z doupy běžela
a se k vráně přiblíživši,
tuto řeč jí držela:
»Jak jsi pěkná, sestro zlatá,
jak jsi všecka pěkňounká!
žlutá, modrá, kropenatá,
červená a bělounká!
Kdybys hlas jak peří měla,
věz, to bych ti věřit chtěla,
žes ty nejpěknější ptáček
v lesích nasich ohniváček.«
Vrána, jíž ta marná chvála
pravdivou se býti zdála,
chutě zazpívati chtěci,
sýrec z huby pustila,
jejžto liška uchopěci,
takto k vráně pravila:
»Ne tvůj, bloude, hlas a peří,
ale sýr mi libě voní!
Pochlebníku kdo со věří,
věz, ze pozdě bycha honí;
podruhé ty, majíc syra,
střez se lišky hůř než výra!«

Egun batean erroi bat arbola baten gainean zegoen eta gazta-zati goxo bat zuen mokoan.

Bat-batean azeri bat agertu zen eta, gazta ikusi ondoren, oso azkar erroiari esan zion: “ Egun on, erroia! Zein polita zaren! Bai polit abesten duzula!

Oso pozik, erroia abesten hasi zen eta orduan gazta lurrera erori zitzaion. Momentu hartan, azeriak gazta hartu zuen eta joan egin zen.

Erroiak oso haserre zin egin zuen: “ Hemendik aurrera ez dut inoiz abestuko”.



Change: Change: