Multilingual Folk Tale Database


Κόραξ καὶ ἀλώπηξ (Αἴσωπος)

O havranu, sýru a lišce De raaf en de vos
Václav Hollar unknown author
Czech Dutch

Lidé, kteříž pochlebníků a řečí lahodných podávajících slova přijímají, oklamáni bejvají. Jakož tato rozprávka ukazuje.

Havran, vzav sejr na vokně, letěl s ním na jeden vysoký strom. Uhlédavši jej liška, zachtělo se jí toho sejra. I promluvila k němu lahodnými slovy, řkoucí: "O havrane, kdo jest tobě podobný? Neb žádný pták nemá takového peří, jako ty. A nevím, aby pěknější pták mohl nalezen býti, kdyby toliko k té kráse nějaký hlas měl; než tak mám za to, že máš hlas přiobhroubný." Havran se radoval z té marné chvály, a chtě se více zalíbiti a hlas svůj okázati, vztáhši krk, silně zkřikl. A jakž ústa odevřel, hned mu sejr vypadl. Ten pochytivši chytrá a lstivá liška, rychle jej pohltila. Teprvá havran přestal, porozuměv tomu, že slova té lišky líbezná s lstí a nevěrou byla smíšená.

Protož napomíná tato báseň obecně, pochlebníkův aby se střáhli a jich se varovali.

Een hongerige raaf zat in een vijgenboom, en omdat hij bemerkte dat ze nog steeds hard waren, wachtte hij tot ze rijp waren. Een vos zag hem daar als versteend zitten en vroeg naar de reden, en, toen hij die had gehoord, zei: “Het is een vergissing om je aandacht te richten op hoop. Hoop kan je alleen teleurstellen, het zal nooit je buik vullen.”



Change: Change: