Multilingual Folk Tale Database


Κόραξ καὶ ἀλώπηξ (Αἴσωπος)

Kettu ja korppi O havranu, sýru a lišce
unknown author Václav Hollar
Finnish Czech

Korppi oli jostakin varastanut juuston ja istui nyt korkealla puussa aikoen siellä rauhassa nautiskella herkustaan. Silloinpa tulikin kettu siihen puun juurelle ja sanoi:

- Oi, sinä korppi! En ole koskaan eläissäni nähnyt kaunishöyhenisempää ja koreampaa lintua kuin sinä olet. Jos sinun äänesi olisi vielä yhtä kaunis kuin ulkomuotosi, niin sinut olisi ilman muuta kruunattava kaikkien lintujen kuninkaaksi.

Tällainen ylistys ja kehuminen miellytti korppia ja hän päätti antaa ketun kuulla kaunista ääntään. Mutta kun hän avasi nokkansa, tapahtui kauhea vahinko: juusto putosi maahan. Kettu oli tapansa mukaan vikkelä, sieppasi juuston, söi sen herkutellen ja nauroi tyhmälle korpille.

Opetus:

Varo itseäsi, jos joudut samanlaiseen asemaan kuin korppi ketun tätä kehuessa. Karta ja varo liehakoivia ihmisiä, heistä et saa muuta kuin pettymystä ja harmia.

Lidé, kteříž pochlebníků a řečí lahodných podávajících slova přijímají, oklamáni bejvají. Jakož tato rozprávka ukazuje.

Havran, vzav sejr na vokně, letěl s ním na jeden vysoký strom. Uhlédavši jej liška, zachtělo se jí toho sejra. I promluvila k němu lahodnými slovy, řkoucí: "O havrane, kdo jest tobě podobný? Neb žádný pták nemá takového peří, jako ty. A nevím, aby pěknější pták mohl nalezen býti, kdyby toliko k té kráse nějaký hlas měl; než tak mám za to, že máš hlas přiobhroubný." Havran se radoval z té marné chvály, a chtě se více zalíbiti a hlas svůj okázati, vztáhši krk, silně zkřikl. A jakž ústa odevřel, hned mu sejr vypadl. Ten pochytivši chytrá a lstivá liška, rychle jej pohltila. Teprvá havran přestal, porozuměv tomu, že slova té lišky líbezná s lstí a nevěrou byla smíšená.

Protož napomíná tato báseň obecně, pochlebníkův aby se střáhli a jich se varovali.



Change: Change: